Za šest tónů čtyři
a v hlavě chmýří obav
a nejistot.

A slepice neustále
dělají své
dot a dot a dot.

A kohout křičí
.. vstávat lidi ..

a obavy

dál se stydí

za tu nejistotu,
že další botu
ztropí

A venku zase tropy
dělaj´ dusno v těle
a z oblečení nepřítele.

+ + +

Nejistot je plná kůlna
a taky smíchu z našich bot,
a najednou si hlava bolná
staví z cihel hustý plot.

Kapesníky v očích pálí,
visací zámek na ústech.

A tam kdesi v dáli,
ustlal si mech na mých rtech.

Slzy z kraje víl a skřítků,
padaj´ v zemi úrodnou,
skálu, v které beze zbytku
ustrnou a vychladnou.