S hlídači mraků
večeřel jsem vítr
ze dna dne vraku
nic sladšího, než bitter
z kabelky přesliček
Viktorka nabídla mi
kus dřívka z jesliček
co vyplul po tsunami
hospodský čas
už flambuje mi straku
co učila mě krást
knoflíky z annoraaqu
pod nímž vteřina milionů let
zaspala svoje zrození
ticho, jež nelze nekvílet
tak strohé, že i stroze zní
za ohbím cesty
čeká pes mojí touhy
čeká, když moh by vést ty
k nimž den je příliš dlouhý
s hlídači mraků
večeřel jsem vítr . . .
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Tak to je | Akorát. | O utichání | Epitaf vojáka | Maminka umřela mi