Byla jsi tou která neplýtvala
láskou a hřejivým úsměvem
na konci řádků
utichl smích
vepsaný do kůry
našeho políbení
znova se cítím svržen
pod vodopád nářků
křečovité pózy
zachraň to věčné umírání
strádáním uvadají květy
vždyť jsou jen Tvé.
Hodnocení: 4
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
pro mne celkem fajn dílo, s tím závěrem tak trochu na hranici
pláče nad vlastním hrobem...ale je to docela hezky učesané ...
styl se mi tady rozhodně líbí
kvalitní komentář (0)
pláče nad vlastním hrobem...ale je to docela hezky učesané ...
styl se mi tady rozhodně líbí
kvalitní komentář (0)
Reakce: West 
15.1.2014, 20:59
No, tak jsem to ze sebe prostě jaksi vyplivl. Omlouvám se, za podřazenost veršů, Hesí.
LUKÁŠ
kvalitní komentář (0)Reakce: Olga 9.2.2014, 23:06
Mě se líbí ta její známost, jasnost i něha
kvalitní komentář (0)Reakce: West 16.2.2014, 12:21
Mnohokrát Ti děkuji, Oli.
LUKÁŠ
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
15.1.2014, 20:59No, tak jsem to ze sebe prostě jaksi vyplivl. Omlouvám se, za podřazenost veršů, Hesí.
LUKÁŠ
kvalitní komentář (0)Reakce: Olga 9.2.2014, 23:06Mě se líbí ta její známost, jasnost i něha
kvalitní komentář (0)Reakce: West 16.2.2014, 12:21Mnohokrát Ti děkuji, Oli.
LUKÁŠ
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Spoutaná | VRYL DO VERŠE STROMU | Pod závojem | V zákopech | Hřích