Čardáš

nejdřív pěkně pomaličku a pak to roztočíme... zběsile a smutně


Autor: Martin V., 25.12.2002, Básně

  

Moje oči se vpíjí do linek,
když slza za slzou mění se v prach,
už nevidím na stránky, jsem naděje vrah.

Má duše, pouťový balónek,
na větru osudu pomalu mizí,
už není mé lásky, jsem polykač vizí.

Proč tu meškat, proč se bát,
proč se zžírat bez příčiny,
na cestu se musím dát,
přikrýt strachem pocit viny.

Hodnocení: 0.4
(celkem: 2, počet hlasujících: 5)

Zobrazeno 5x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>