Černými chodbami smrti

Věnováno blízké osobě. Asi nejsilnější a nejosobitější báseň o tématu lidské bezmoci.


Autor: Tomáš Zdechovský , 22.1.2009, Básně

  

Myšlenky na tvůj definitivní odchod
se staly černými chodbami
krve rdousícího blouznění
proniknuvší mezi štíty
mých nekonečných modliteb
a snů.

Vykřičet se z pocitu čekající bezmocnosti
v havraním smokingu vyšperkovaném,
který mě přikoval do studny hořkých slz
pod roletami noci odcházející
do mých spisů.

S ránem mi teprve dochází,
že ztratím-li tvou kapku v moři hlíny a popela,
chci se jak kámen
ve stejném moři utopit
a splynout s vůní Tvých záblesků
a božího milování.

Hodnocení: 4.73
(celkem: 52, počet hlasujících: 11)

Zobrazeno 110x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>