Bezbřehé, záchvěvy něhy
schován, hluboko schován
doufám že přede vším
moje oči
nejsou smutné jen tehdy
když ze mě cítíš smutek
pláču i jindy
a čas mě naučil
nevědět proč
děkuji
tak jako on
s naprostou pokorou
za možnost žít
za možnost zemřít
schován, hluboko schován
doufám že přede vším
moje oči
nejsou smutné jen tehdy
když ze mě cítíš smutek
pláču i jindy
a čas mě naučil
nevědět proč
děkuji
tak jako on
s naprostou pokorou
za možnost žít
za možnost zemřít
Hodnocení: 4.33
(celkem: 13, počet hlasujících: 3)
(celkem: 13, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Dotkla se něčeho ve mně. Snad proto, že také občas někoho cítím ve větru
(ta čárka v prvním verši je myslím přebytečná)
kvalitní komentář (0)
(ta čárka v prvním verši je myslím přebytečná
)kvalitní komentář (0)
líbí, až na "schován, hluboko schován", to mi nějak haní celkový dojem z básně, jinak oceňuji velkou hloubku
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Světlušky | Prstýnek z poutě | Absolutno | ...a nejde to vrátit... | Polední posezení