Dědo, jdeme do parku.

Hodně osobní vzpomínky na dětství. Předesílám, verš nepravidelný.


Autor: Horác , 22.5.2009, Básně

  

Jak rád bych se zas vrátil
do jara, léta vůní dětství.
V parku panství Parishova
v keřích ztratil.
Kolik už let?..Moře, ..Kdo ví?

Tam, kde duby s kůrou staletí
kde kaštany tak voní zjara,
duše směrem k Lukavici
zaletí.
Ta vzpomínka mi nikdy neokorá.

Po cestách šerem zádumčivým,
kde písek mlčel v taktu kroků
a tuším, že dosud mlčí,
ač je natočeno víc, jak...,
kolik roků?

Jak rád bych se zas vrátil
k té Ruce lásky, péče, pochopení.
Teplé, velké,
děda za nás by se postil.
Však léta vím to, dlouho už tu není.

Hodnocení: 4.33
(celkem: 26, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 75x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>