Doušek

Můj první pokus o volný verš... překonala jsem averzi vůči němu a zkusila jsem to... jinak vyjádření mých citů...


Autor: Karmina, 9.12.2008, Básně

  

Ztrácí se čas
S vybledlými zrnky písku
A na hoře z nadějí a snů
Vlaje bílá vlajka potřísněna krví.

Bublavé vlnky moře
Překrývají chladivým dotekem žár,
Žár, jenž hoří uvnitř hrudi
A spaluje, však je umrtvován okolnostmi.

Víří mi v hrudi
Maličké kamínky zvednuté větrem,
Dřou a pálí v plicích,
Když vzduch se mi nedostává.

Polykám naprázdno
Vyprahlými ústy už nemá cenu mluvit,
Sklenka vody stojí na dosah ruky
A já nedosáhnu, neb přec je moc daleko.

Však napít se toužím,
Polknout ten doušek zázračné tekutiny…
…tak daleko… a vím, že tam je,
Že to není jen bláznova iluze…

Hodnocení: 4.5
(celkem: 9, počet hlasujících: 2)

Zobrazeno 18x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>