Já mám naopak ráda básně, kde se k "jádru věci" dostane autor až v "cíli" Čtenáře to pak víc motivuje vydržet až do konce - zjistit, o co v té básni vlastně jde. Když hned na začátku, nedej bože do nadpisu, napíše, o čem to bude, už v polovině básně se z ní stane stereotyp (viz já ;-) ).
Ačkoliv si myslím, že "Vítej mne!" je dostatečná nápověda k prvním veršům
Slepý kamelot | Jsem to já! | Tulák po hvězdách | Obléknu Tě do zimy | Dech předjaří