Růži co koupil jsem již dávno..
dnes skládám na tvé temné nebe..
S nadějí že brzy, snadno..
si zapomnění najde tebe.
Až zvony zahrají svou píseň
a loutkám v černém uschnou slzy..
Svět pochopí že tvoje tíseň..
našla si oběť příliš brzy..
Dřív než řekl jsem ti sbohem..
Nestih jsem ukázat svůj vděk..
Za léta, kdy jsi byl mi v mnohém
bližší než k smrti starcův věk.
Teď když jsi jen obraz v dáli,
který maže déšť tvých hříchů,
Přemýšlím, zda za to stály
tisíce všech slepých vpichů.
Jsi chyba má, co nelze vrátit,
Chyba, co neměla se stát.
Proč víra dá se lehce ztratit
a lehké bez ní je se vzdát?
Tak snad mé přání jediné,
aby bůh zbavil tě všech vin,
ti vrátí srdce nevinné,
jež ukradl ti heroin.
dnes skládám na tvé temné nebe..
S nadějí že brzy, snadno..
si zapomnění najde tebe.
Až zvony zahrají svou píseň
a loutkám v černém uschnou slzy..
Svět pochopí že tvoje tíseň..
našla si oběť příliš brzy..
Dřív než řekl jsem ti sbohem..
Nestih jsem ukázat svůj vděk..
Za léta, kdy jsi byl mi v mnohém
bližší než k smrti starcův věk.
Teď když jsi jen obraz v dáli,
který maže déšť tvých hříchů,
Přemýšlím, zda za to stály
tisíce všech slepých vpichů.
Jsi chyba má, co nelze vrátit,
Chyba, co neměla se stát.
Proč víra dá se lehce ztratit
a lehké bez ní je se vzdát?
Tak snad mé přání jediné,
aby bůh zbavil tě všech vin,
ti vrátí srdce nevinné,
jež ukradl ti heroin.
Hodnocení: 1.24
(celkem: 57, počet hlasujících: 46)
(celkem: 57, počet hlasujících: 46)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zuzana Vostrá22.12.2001, 15:11
"Strach"
Valí se to na mě-
ve všech situacích
je skryté nebezpečí
- hledám pevnou strukturu
a asi v korunách
šmátrám potmě po svém stínu,
mé myšlenky plaší smrt
matně cítím slabé zachvění
strach se láme do kruhu,
nevidím
a tiším sebe sama?
"Spěchám?"
k čemu furt dokola, k tomu co bylo;
skutečné je jen to co je právě teď
a možná ani to ne,
když zavřu oči a neslyším
a plavu klidně v tmavém oceánu
- nic nebylo, nic nebude-
jen ticho a nehybno
zamrzl pohyb ruky
zamrzla řeka
máme tu vánoce
lidí jak vší
shánějí dary
vrcholí to,
narážím do lidí
prosím prodavačku
píská mi v uších
asi někam jdu...
a chvíli chodím davem
a pak zas domů,
s únavou a rezignací na účel
je mi nějak...
a v hlavě hukot;
- odnikud - nikam...
Ať dělám cokoli,
jsem v tom s tebou kdzž chci
a moc se nesměj,
zítra je taky úplněk
jak jsem si to tady udělala
upaluju ty ruce který někdy cítěj lásku
co se ti honí hlavou
když je mi s tebou dobře
mám v sobě něco divnýho
a mezi řádky
úpěnlivě prosím
tak úpěnlivě, já při tom vyju,
doteky, doteky...
radost tak velká
jak rosa v kontryhelu
než
krákorali vrabci
uprostřed bláta
že je jim líto
brumla
kvalitní komentář (0)
Valí se to na mě-
ve všech situacích
je skryté nebezpečí
- hledám pevnou strukturu
a asi v korunách
šmátrám potmě po svém stínu,
mé myšlenky plaší smrt
matně cítím slabé zachvění
strach se láme do kruhu,
nevidím
a tiším sebe sama?
"Spěchám?"
k čemu furt dokola, k tomu co bylo;
skutečné je jen to co je právě teď
a možná ani to ne,
když zavřu oči a neslyším
a plavu klidně v tmavém oceánu
- nic nebylo, nic nebude-
jen ticho a nehybno
zamrzl pohyb ruky
zamrzla řeka
máme tu vánoce
lidí jak vší
shánějí dary
vrcholí to,
narážím do lidí
prosím prodavačku
píská mi v uších
asi někam jdu...
a chvíli chodím davem
a pak zas domů,
s únavou a rezignací na účel
je mi nějak...
a v hlavě hukot;
- odnikud - nikam...
Ať dělám cokoli,
jsem v tom s tebou kdzž chci
a moc se nesměj,
zítra je taky úplněk
jak jsem si to tady udělala
upaluju ty ruce který někdy cítěj lásku
co se ti honí hlavou
když je mi s tebou dobře
mám v sobě něco divnýho
a mezi řádky
úpěnlivě prosím
tak úpěnlivě, já při tom vyju,
doteky, doteky...
radost tak velká
jak rosa v kontryhelu
než
krákorali vrabci
uprostřed bláta
že je jim líto
brumla
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Nosterdamuv čich | Nebezpečné známosti | heroin | Za všechno může čas | Cesta mládí