Polykej
mou shnilou krev
čas nezmírá
v okovech polibků
ochutnej
vzpoury lidských ran
tvá křídla
proťala můj dech
oslavuj
miláčku lhal jsem
ab uno disce omnes
z těla vyprchává.
mou shnilou krev
čas nezmírá
v okovech polibků
ochutnej
vzpoury lidských ran
tvá křídla
proťala můj dech
oslavuj
miláčku lhal jsem
ab uno disce omnes
z těla vyprchává.
Hodnocení: 5
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Hm, co dodat...
Tebe bych v ní rozhodně nečekal, o to víc je tahle Tvá poloha zajímavější.
Inspirace musela být hodně silná...
kvalitní komentář (0)
Tebe bych v ní rozhodně nečekal, o to víc je tahle Tvá poloha zajímavější.
Inspirace musela být hodně silná...
kvalitní komentář (0)
No, tak tohle mi vyrazilo dech, Pavlínko. Bravo, máš můj obdiv, ale docela se divím, že píšeš takovou ponurou poezii. Tvé básně (teda co si pamatuju) byly většinou radostné a plné života. Jenže tohle sedlo jako zadek na hrnec. 
Nejvíce se mi líbí:
/tvá křídla
proťala můj dech/
Děkuji Ti, Pavli.
WEST
kvalitní komentář (0)
Nejvíce se mi líbí:
/tvá křídla
proťala můj dech/
Děkuji Ti, Pavli.
WEST
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Chaos | Pod setměním tvých řas | Nevděční | V zátiší ze snů | Zas jednou budu věrná