Odešlo světlo a padl stín,
sám sedím na dně rokle,
to jediné co ještě vím,
je to že ještě není po mě.
Hrobové ticho, mrazivý vzduch,
děsně se klepu a zima je mi,
nejspíš tu do rána umrznu,
ale pohnout nechce se mi.
Slyším tlukot vlastního srdce,
tohle strach mi fakt nahání,
vtom něco slyším, zvedám se prudce,
o něco hlavou narážím.
Ráno se vzbudím kolem den,
nad hlavou slunce a šumí les,
naštěstí byl to jenom zlý sen,
proč jsem sem vlasně vůbec lez?
sám sedím na dně rokle,
to jediné co ještě vím,
je to že ještě není po mě.
Hrobové ticho, mrazivý vzduch,
děsně se klepu a zima je mi,
nejspíš tu do rána umrznu,
ale pohnout nechce se mi.
Slyším tlukot vlastního srdce,
tohle strach mi fakt nahání,
vtom něco slyším, zvedám se prudce,
o něco hlavou narážím.
Ráno se vzbudím kolem den,
nad hlavou slunce a šumí les,
naštěstí byl to jenom zlý sen,
proč jsem sem vlasně vůbec lez?
Hodnocení: 2
(celkem: 6, počet hlasujících: 3)
(celkem: 6, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
čekala jsem nějakou lepší pointu, ten začátek mne zaujal ale konec trochu zklamal
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Nic o ničem | Jak zraní slovo | Západ slunce | Chtěl bych.. | Kdo ví