Vzpomínka na to
jak chodila jsem bosa po sněhu
najednou nestudí
už nepolykám horké jehly
vyprahlým hrdlem
bolavé oči mohu zavřít a slzy nechat téct
tentokrá tím správným směrem
(ne dovnitř ale ven)
Říkali mi
"výpadek proudu" ale
v žilách už zase proudí elektřina
a obzor vykvetl javorovým sirupem
už nejsem měsíční slunečnicí
a mohu tryskat
jsem vlastně vděčná
té dokonalé synchronicitě
Možná i moje záda
jednou nadechnou se
a ze svých strachů udělám si stínohry
je to posun vpřed
a tak nejde o to zapomenout
ale
odpustit.
jak chodila jsem bosa po sněhu
najednou nestudí
už nepolykám horké jehly
vyprahlým hrdlem
bolavé oči mohu zavřít a slzy nechat téct
tentokrá tím správným směrem
(ne dovnitř ale ven)
Říkali mi
"výpadek proudu" ale
v žilách už zase proudí elektřina
a obzor vykvetl javorovým sirupem
už nejsem měsíční slunečnicí
a mohu tryskat
jsem vlastně vděčná
té dokonalé synchronicitě
Možná i moje záda
jednou nadechnou se
a ze svých strachů udělám si stínohry
je to posun vpřed
a tak nejde o to zapomenout
ale
odpustit.
Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Tvé oči nelžou | Nejde o to zapomenout | Tvé slunce je mi cizí | O tichém smutku v nás | Měsíc a my