Otisky plátků vlčího máku
ve tvářích žen, teď již bez víry,
vyleptaly krvavé rýhy
zřetelné jen Božímu oku,
i přes vrásčité kanýry.
Potůčky, řeky hořkých slz
prolévaly koryta plná kamenů.
Horkost kůže, brázdy hřebenů
vystavěly světskou tvrz
i na úkor božích kořenů.
Šál sladkých slov a frází
spočinul na moment na tváři,
i na ústech svému řezbáři,
však na kousky cupují jej polonazí
ti, co teskní ve svém žaláři.
ve tvářích žen, teď již bez víry,
vyleptaly krvavé rýhy
zřetelné jen Božímu oku,
i přes vrásčité kanýry.
Potůčky, řeky hořkých slz
prolévaly koryta plná kamenů.
Horkost kůže, brázdy hřebenů
vystavěly světskou tvrz
i na úkor božích kořenů.
Šál sladkých slov a frází
spočinul na moment na tváři,
i na ústech svému řezbáři,
však na kousky cupují jej polonazí
ti, co teskní ve svém žaláři.
Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
mám ráda vlčí mák, s veškerou jeho symbolikou.
ta tvá je ..... hodně doteková, vtiskla jsi tam část sebe, svůj pláč, svůj smutek...
anebo možná ne, a mě se to jen tak zdá
každopádně krásné.
kvalitní komentář (0)
ta tvá je ..... hodně doteková, vtiskla jsi tam část sebe, svůj pláč, svůj smutek...
anebo možná ne, a mě se to jen tak zdá
každopádně krásné.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Do zahrad chodím | Tisíc odplat | Pomalé dny | Tak vysoko jak jen to jde | Rozkoš v zahradě