Ač jen pár centimetrů dělí, nás
my daleko jsme od sebe.
Já nemohu a nechci být bez Tebe.
Snad to spraví ten, všemocný vládce čas.
Ač jen vzduch je mezi námi,
já dotknout Tě se bojím.
Cítím, jak tam stojí plot s ostnatými dráty
a já stojím čelem a přitom zády.
Ač jen pár centimetrů dělí, nás
já promluvit bych, k Tobě, chtěl.
Mluvit já, nemohu, neboť chvěje se mi hlas
a oči zalijí proudy lidské vody.
Po tváři se lehce valí zbytek té lidské vláhy,
já skrýt před světem je chtěl,
aby nikdo neviděl, že srdce mám.
Jen Tobě lásko, já ho dám
my daleko jsme od sebe.
Já nemohu a nechci být bez Tebe.
Snad to spraví ten, všemocný vládce čas.
Ač jen vzduch je mezi námi,
já dotknout Tě se bojím.
Cítím, jak tam stojí plot s ostnatými dráty
a já stojím čelem a přitom zády.
Ač jen pár centimetrů dělí, nás
já promluvit bych, k Tobě, chtěl.
Mluvit já, nemohu, neboť chvěje se mi hlas
a oči zalijí proudy lidské vody.
Po tváři se lehce valí zbytek té lidské vláhy,
já skrýt před světem je chtěl,
aby nikdo neviděl, že srdce mám.
Jen Tobě lásko, já ho dám
Hodnocení: 2
(celkem: 2, počet hlasujících: 1)
(celkem: 2, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
TEPE 3.8.2009, 21:47
Ono to je o extrému. Je to ze života. Človíčka který je vedle mne najednou nemůžu oslovit natož jej pohladit. Je to realita
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Mraky | Jak ležíš na mém těle | Na louce | Hodiny | MRAK