Podzimní hra se slovy
Obzory zlátnou
v paprscích unavených
oblaka bez vesel plují
podzim se smáčí
v blankytně modré tůni
vzpomínky ve větvích šednou
k zemi se snášejí
tiše jak list –
Větev je neumí číst
trochu se zachvěje jen
nezná tu touhu, touhu bezvýslednou
co mizí v lehounkém vánku
zůstane sen -
červené kuličky jeřabin
pošlou ti s větrem políbení
do tvého zimního spánku…
Obzory zlátnou
v paprscích unavených
oblaka bez vesel plují
podzim se smáčí
v blankytně modré tůni
vzpomínky ve větvích šednou
k zemi se snášejí
tiše jak list –
Větev je neumí číst
trochu se zachvěje jen
nezná tu touhu, touhu bezvýslednou
co mizí v lehounkém vánku
zůstane sen -
červené kuličky jeřabin
pošlou ti s větrem políbení
do tvého zimního spánku…
Hodnocení: 5
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
florian 29.9.2014, 20:17Pěkné, moc pěkné, příjemně podzimní; trochu do sladkosmutna, ale to k podzimu patří 
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Je to takové pohlazení.. Podzim mám moc rád a ten tvůj básnický je okouzlující.
kvalitní komentář (0)
Podzim mám moc rád a ten tvůj básnický je okouzlující.kvalitní komentář (0)Moc vám oběma dškuji za těch pár vět
když jsem po dlouhé pauze nesměle přišla zpět ...
kvalitní komentář (0)
když jsem po dlouhé pauze nesměle přišla zpět ...
kvalitní komentář (0)
Opravdu nádherná hra s obrazy, všechno bravurně zapadá. Tohle mi po celém dnešním chaosu sedlo na 100%. Obešel bych se ovšem bez "v blankytně modré tůni" to je ale drobná titěrnost. Naprosto mě Tvé obrazy vtáhly a vykouzlily kolem mě pompézní realitu. Děkuji mnohokrát za možnost četby.
WEST
kvalitní komentář (0)
WEST
kvalitní komentář (0)
Ty mně dneska píšeš z duše - podzim je můj čas. A ještě modrá a šedá do toho...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Déšť | Na soutěžní téma | Dávná letní cesta z hospody | Babí léto na Klášterce | Dva pokusy o haiku