započala temná hodina
nastal ten správný čas
Cháron k břehu připlouvá
z loďky slyším volat její hlas
pomáhám ji vystoupit
ruce má studené jako led
stojíme mlčky proti sobě
stále tak krásná jako naposled
nemohu zastavit proudy svých slz
když přivine se mi do náručí
objímám tu jemnost a křehkost
měsíc nás z výšky jen sleduje a mlčí
okamžiky loučení se rychle krátí
poslední dotek, pohlazení, polibek
pohled do jejich očí mé srdce drtí
krutost života dávno vynesla rozsudek
zpoza opasku vytahuji nůž
tíha situace mě nutí k činu
vyhrnu rukávy, obnažím svá zápěstí
dnes naposled, nikdo neponese vinu
tak zavři mé oči a uchop ostří
má paní, když musíme se sebe vzdát
nechť má krev z žil vytéká
když ani ona už nemá sílu mě hřát
a tak končí romance mládí
když tělo mé se k zemi sesouvá
teď budeme konečně navždy spolu
Cháron se dvěma pasažéry pryč odplouvá
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Na tématu opravdu tak nezáleží, spíš na zpracování. Ve tvé dlouhé epické básni moc poezie bohužel nevidím...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Propast ve mně | Strach | Prázdnota | Probuzen | Poslední rozloučení II