Nemocný jsem na mou duši,
možná je to k smrti,
hlava bolí, srdce buši,
to tě, ženo zdrtí.
Slivovicí, milý muži,
řádně vir jsi ničil,
z vázy jsi mi podal růži,
potom vodu vypil.
Takže žádné naříkání,
nastává čas na pokání.
možná je to k smrti,
hlava bolí, srdce buši,
to tě, ženo zdrtí.
Slivovicí, milý muži,
řádně vir jsi ničil,
z vázy jsi mi podal růži,
potom vodu vypil.
Takže žádné naříkání,
nastává čas na pokání.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Blassova planeta...část pátá | Zima na návštěvě | Víla Smutnička | Opět limericky z metropole | Polekala se