S otevřenýma očima

žijeme svý sny a sníme svý životy...jen to jde někdy tak trochu mimo nás


Autor: Bardot , 17.4.2009, Básně

  

Roztodivný obrazy vkrádaj se mi do snů

Chvíli jsem provazochodec
a pak zas Londonův tulák po hvězdách
lítám v povětří a počítám mraky
a nedivím se že jsou rudě oranžový

Skáču z výšky a padám do propasti
cestou se změním v Sněhurku
a políbím prince Jako první

Bojím se hadů pavouků buldozerů
a rozlitýho mlíka

Tancuju křičím a analyzuju

Plavím se přes oceán
ve skořápce od ořechu
a potkám Robinsona bez Pátka
ten pláchl v úterý
a je mi jedno že sobotní siesta se
v pondělí prostě nekoná

Jsem motýlem v cementárně
co mu zaprášili křídla
a psem který lačně pije z kaluží
když je po dešti tak krásně voňavo

A pak už to nemůžu vydržet
a zakřičím sama sobě do uší
že přišel čas procitnout

Jsem tu
s vlasy ještě zmačkanými větrem
zaprášená od bolesti
a slaně beztížná

Jsem tu
celé ty roky
s otevřenýma očima

Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 16x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>