Hodně přemýšlím nad touhle básničkou... Kdo je vlastně na tom líp - jestli ty nevinné děti, které ještě netuší, co je čeká...nebo my, které už známe život, a přesto - nebo právě proto - nás pořád děsí...? Ať už je to jakkoliv, děkuju za každou podobnou báseň, co člověka nutí k přemýšlení, zvlášť když je ještě tak krásně napsaná...
Sami dva | S křížkem po funusu | proč nepíšu | Do zahrad chodím | Kdy se volá do nebe.