Sen

Sen, který věřím...


Autor: Jan Wurst, 21.9.2006, Básně

  

Zdál se mi zvláštní sen,
ležela jsi se mnou v trávě,
sen o Tobě jen,
ptám se, zda v něm bylo vše správně.

Leželi jsme, koukali na nebe,
bylo krásně modré, jo, krásný den to byl,
teď když zavřu oči, vidím Tebe,
to je to jediné, ten záblesk co mi zbyl.

Jsi paní mého snu,
nikdy dřív jsem Tě neviděl,
nemohu se však dočkat dne,
já věřím, ten sen smysl měl.

Leželas v trávě celičká nahá,
tvé rysy dokonalost připomínaly,
jen na tváři měla jsi oko páva,
i tak se na mě tvé oči něžně zadívaly.

Koukaly přes to krásné peří,
začal jsem se probouzet,
mé srdce tomu ale skutečně věří,
já v Tobě chci svůj smysl nacházet.

Dívko mých snů, ukaž svou tvář,
já ještě dnes vidím, jak nad hlavou ti svítila svatozář...

Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>