Sena

Přináším trochu léta do zamrzlých duší...


Autor: Tomáš Zdechovský , 21.2.2010, Básně

  

Vší silou
pohladils kosu po hřbetu
a mé sny zmizely
jak sněhoví beránci na letním nebi.

Zavoněl čas prvního sena

Nesnášel jsem ta ranní vstávání,
a zároveň miloval rychlost našich rukou,
ve kterých se čepel svíjela jak had na stromě.
Stébla, podrobená knížata,
padala k našim nohám
a my po nich mlčky šlapali.

Na konci byl odkryt poklad
letních jablek,
která zmizela v našich rukou
jako otavy z létem unavené zahrady.

Nastal čas, uklidit kosu.

Hodnocení: 4.67
(celkem: 28, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 55x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>