pláčeš rukama
objal bych tě
ale i slova
i mlčení jsou zdí
nakrojili jsme spolu čas
je o chleba těžší
a vydýchaný
zbytečnými hádkami
nikdy jsem nebyl ty
a taky neumím slepit krajíce
zpátky na bochník
ale zbylo mi
kdyby ses chtěla opřít
ještě poslední rameno
objal bych tě
ale i slova
i mlčení jsou zdí
nakrojili jsme spolu čas
je o chleba těžší
a vydýchaný
zbytečnými hádkami
nikdy jsem nebyl ty
a taky neumím slepit krajíce
zpátky na bochník
ale zbylo mi
kdyby ses chtěla opřít
ještě poslední rameno
Hodnocení: 5
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Trochu mi přebývá "i" ve třetím verši, tak čtu si raději bez něj.
Jinak se přidávám k ostatním a dál nerozepisuju, páč nevím co víc říct.
kvalitní komentář (0)
Jinak se přidávám k ostatním a dál nerozepisuju, páč nevím co víc říct.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Smutná | Liberský kostelík | Němé duše | Z šepotu puzzle | V poezii co už nepíšu