Boha jsem prosila
večer co večer,
za lepší zítřky
za život bez boje.
Neznaje bolesti
pravého pláče
spínala ruce
a pěla chválu.
Teď však neprosím,
nepláču, nekřičím,
ležím v posteli
nahá, zalitá potem
a čekám na ráno.
večer co večer,
za lepší zítřky
za život bez boje.
Neznaje bolesti
pravého pláče
spínala ruce
a pěla chválu.
Teď však neprosím,
nepláču, nekřičím,
ležím v posteli
nahá, zalitá potem
a čekám na ráno.
Hodnocení: 5
(celkem: 15, počet hlasujících: 3)
(celkem: 15, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Znám ten pocit odevzdané bezmoci, kdy čas přestaneš vnímat a chod vteřinové ručičky nahradí tep vlastního bolavého srdce.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Otisky vlčích máků | Kdy se volá do nebe. | Snad ještě jeden den | Zaměstnavatel číslo jedna | Pod hvězdami spát