žluté jak slunce v půli srpna…
snad čekal jasná svítání,
snad jitra lepší, nežli trpná.
Měl malý pokoj v podkroví,
dvě židle a stůl mezi trámy,
vázu a ubrus medový…
vždycky jsme večeřeli sami.
Odešel tiše, Bůh ho chraň,
poslední cesta bývá smutná…
nechal mi pokoj jako dlaň
a samotu, co hořce chutná.
Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Debbi, tuto básničku vnímám na pomezí veršíků sladkobolných - odešel tiše, Bůh ho chraň...večeřeli jsme sami... s hezčími momenty - žluté jak slunce v půli srpna, ale renonc tam nemáš...milé počtení.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Sny | Setkání za deště | Nevysvobozený | To je oč tu běží | Všechno nemusí mít název