Provinilo se vám štěně,
strachem poulí očíčka,
kde se tady, zatraceně,
vzala tahle loužička.
Nemá ještě tu psí školu,
to se stává božíčku,
popletla ho noha stolu,
u ní zvedlo nožičku.
Smutně kouká na svou paní,
odevzdané osudu,
pod postelí zadek chrání,
už to dělat nebudu.
Vylezlo by, strachem kňučí,
vždyť je mrně maličký,
jen mě vemte do náručí,
odpusťte mi loužičky.
strachem poulí očíčka,
kde se tady, zatraceně,
vzala tahle loužička.
Nemá ještě tu psí školu,
to se stává božíčku,
popletla ho noha stolu,
u ní zvedlo nožičku.
Smutně kouká na svou paní,
odevzdané osudu,
pod postelí zadek chrání,
už to dělat nebudu.
Vylezlo by, strachem kňučí,
vždyť je mrně maličký,
jen mě vemte do náručí,
odpusťte mi loužičky.
Hodnocení: 4.86
(celkem: 34, počet hlasujících: 7)
(celkem: 34, počet hlasujících: 7)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Džully 15.3.2020, 19:16
Poeta.cz 7.7.2014, 01:26
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Jarní postřehy | Májové pusinky | Zrada bolí | Vzpomínáme | Blassova planeta...část čtvrtá