Vážeme tkaničky
v úhledné mašličky.
Proplétáme dirku za dirkou,
cítíme vzrušení.
Tiskneme pevně oba konce
ve zdárné snaze
něžně se dotýkat
beze slov.
Vážeme tkaničky
v rychlosti bez tvarů.
S odporem z dotyku
několik století,
od jara do zimy,
v nemoci ve zdraví
bez citů
se slovy.
v úhledné mašličky.
Proplétáme dirku za dirkou,
cítíme vzrušení.
Tiskneme pevně oba konce
ve zdárné snaze
něžně se dotýkat
beze slov.
Vážeme tkaničky
v rychlosti bez tvarů.
S odporem z dotyku
několik století,
od jara do zimy,
v nemoci ve zdraví
bez citů
se slovy.
Hodnocení: 4
(celkem: 16, počet hlasujících: 4)
(celkem: 16, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Já přímočará osoba bych to takhle decentně asi neuměl... Ale tak, jak je, mě pointou oslovila...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Já bych řekla, Medvídku, že ty poslední dva řádky jsou naprosto v pořádku. Teda, nechci mluvit za autorku, ale chápu, jak to myslela...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Tohle se Ti teda opravdu povedlo. Přesně takhle to - bohužel -je... Krásně vystižené 
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Panenky z porcelánu | Tak jak to jde | Už tě nemám | Na rozloučenou | Země