Toužím…
po dotycích s nebesy,
po bezbolestné lehkosti,
po bezstarostném přeletu.
Cítím…
nový vzduch s těžkostí jara,
ten,
na který jsem čekala.
Slyším…
těžký kovový hluk
a svou mysl,
svou mysl bez stresu a nářků.
Kroužím…
nad světem,
nad tělem svým a obzory,
jež už nepřekonám.
Toužím…
začít hrát znova,
dostat další,
novou,
šanci.
po dotycích s nebesy,
po bezbolestné lehkosti,
po bezstarostném přeletu.
Cítím…
nový vzduch s těžkostí jara,
ten,
na který jsem čekala.
Slyším…
těžký kovový hluk
a svou mysl,
svou mysl bez stresu a nářků.
Kroužím…
nad světem,
nad tělem svým a obzory,
jež už nepřekonám.
Toužím…
začít hrát znova,
dostat další,
novou,
šanci.
Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
...i když má to dílko nádech pesimismu a určitého druhu rezignace...nicméně převládá mi z něj očekávání pozitivní Změny,možná proto u mne zabralo...Líbí se mi ty skryté významy v každé sloce...Pěkné,
...nový vzduch s těžkostí jara...
PS: jdu na to z vesela a to za 4
kvalitní komentář (0)
...nový vzduch s těžkostí jara...
PS: jdu na to z vesela a to za 4
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
O dětství | Ni píď, ni malilinký kousíček... | Já a ty | Zahrádka pana Nebědy | Krátká