Věčná láska

Ztělesněná (napsaná) porozchodová deprese. Napsáno v 11 letech (= před 6 lety )


Autor: Darkfantom, 10.9.2008, Básně

  

Srdce krásné dívky ,
jen pro jednoho plane ,
ti dva však nečekali nečekané .

Rodiče nepřáli jejich lásce,
násilím jim ji chtěli vzít,
tak chlapec řekl té své krásce ,
"musíme se rozejít".

Jejich láska však byla silná,
ti dva bez sebe nemohli žít ,
rozhodli se tedy tajně,
svůj dávný slib vyplnit.

Na útesu nad mořem,
prstýnky si vyměnili .
A pak jako ve snách ,
naposled se políbili.

Vzali se za ruce ,
zavřeli oči .
Rozhodli se tak sami ,
rozhodli se, že skočí .

Udělali jeden krok ,
ještě se mohli vrátit,
ale chtěli být spolu
a ne svou lásku ztratit.

Stiskli si pořádně ruce,
podívali se na sebe,
chtěli být jako andělé
a letět spolu do nebe.

Znovu zavřeli oči,
udělali poslední krok ,
už se nemohou vrátit ,
padají spolu do moře .

Padají , letí ,
stále si pevně tisknou ruce,
oči neotvírají ,
pukají jim srdce.

Moře se nad nimi zavřelo
a největší lásku světa ,
v sobě navždy pohřbilo.

Z místa kam
v moři zmyzeli ,
dvě skály se vztyčily.

Ty dvě skály každý rok
krvavé slzy roní
a po útesu , z kterého skočili,
běží stádo bílých koní .

Rudé růže se na útesu vrší,
a z nebe nad tím místem ,
krvavý déšť prší .

Z těch dvou jsou šťastní andělé ,
jen jejich matky ,
už nikdy nebudou veselé

Hodnocení: 2.1
(celkem: 21, počet hlasujících: 10)

Zobrazeno 56x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>