Stoupá mi do očí,
slastně leží na jazyku.
Ještě několik kapek
loudím ze skla
s jednou nohou.
Polykám trpké hrozny
na podzim česané
rukou mladé děvy.
A dívám se skrze střed
na dlaně pěvně tisknoucí
pomíjivé štěstí večera.
Vzdala bych se všeho
pro život:
s jedem na jazyku…
…cítit motýlí křídla….
….v útrobách svírat pekelné ticho….
….míchat koktejl citů…
….sakra žít!!!
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
v alkoholu je přesvědčivá iluze života. Nejlépe jej pít s přáteli nebo sám a utopit se. Neexistuje hrabice, jen konec nebo začátek konce.
Použití vína jako předmětu, mno čekal jsem něco citově propravovanějšího, tohle je střední proud, polosladké červené.
Tak vysoko jak jen to jde | Miluj mě | Na rozloučenou | . | Mezi čtyřma očima