Čekám až se sešeří,
abych neviděl svůj stín,
hladov spolknu večeři,
na talíři však zůstane splín.
Splín pevnej jak skála,
nejde s ním hnout,
omotal si mě jak šála,
nemůžu ho zout.
Jdu s ním tedy spát,
s tím egoistickým vetřelcem,
do snu se mi bude srát
a doufat, že stanu se střelcem,
co prožene si hlavu kulí.
Hovno!
abych neviděl svůj stín,
hladov spolknu večeři,
na talíři však zůstane splín.
Splín pevnej jak skála,
nejde s ním hnout,
omotal si mě jak šála,
nemůžu ho zout.
Jdu s ním tedy spát,
s tím egoistickým vetřelcem,
do snu se mi bude srát
a doufat, že stanu se střelcem,
co prožene si hlavu kulí.
Hovno!
Hodnocení: 2.25
(celkem: 9, počet hlasujících: 4)
(celkem: 9, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Nejsem zastáncem nespisovných a vulgárních výrazů v básních, pokud se tam vyloženě nehodí, a sem se nehodí. Občas ti ulétne rytmus a způsob zpracování je celkově takový divný. Doháníš to námětem, který mě naprosto uchvátil (a nejspíš proto ti nehodlám odpustit ty kazy).
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Kousnul mě brouk | Rozchod | Slabost | Klíží se mi oči | Hledání nového domova