Naše šenkýřka Gizela si nechává říkat mademoiselle Gizelle z pouhé ješitnosti, protože vždycky toužila patřit k vyšší společnosti. Pro nás je ale cenná hlavně jako obyčejná Gizela, která umí načepovat pivo s takou lehkostí a grácií, že se z nás během velice krátkého časového úseku stávají totálně závislí alkoholici, kteří se pak zmůžou už jen na pár zoufalých slov: „Gizelo, ještě ...“
K psaní této básně jsem se nechal inspirovat počítačovou fantasy rpg hrou Risen, kde jsou gnómové vyobrazeni takto: http://www.risen.cz/images/risen/screeny/16.jpg http://www.risen.cz/images/risen/screeny/17.jpg http://www.risen.cz/risen/bestiar/1/gnom/
Miloslava chtěla být ve vztahu dominantní a tak si vzhledem ke své rozlehlé postavě našla kluka, kterého její stín pokryl naprosto v pohodě. Jenže pak se dozvěděla informaci, která jí otevřela nové obzory ...
pokud jsou tam překlepy tak se omlouvám, nějak na to nevidím.
Je to ještě jen docela nedávná historie, co slavná sovětská armáda, která nás úspěšně osvobozovala něco přes dvě desetiletí, skončila své zdejší turné a odešla dělat neplechu do sibiřské tundry a do jiných lokalit, bližších přátelské ruské duši. Ač byla podniknutá velká snaha, je toho moc, co tady po nich zbylo. Kromě vodky, myslím ...
trochu jiná než obvykle... tak trochu k tomu přispěl pan Kainar...