Básně
Seřadit podle data | Seřadit podle autorů
Je jeden den, který se neopakuje každoročně, ale pouze každý čtvrtý rok. Tím pádem osoba, na kterou ten den vyšel, slaví svůj svátek jednou za čtyři roky, to znamená, že je ochuzena o hodně. Pan Horymír by o tom věděl vykládat celé hodiny a dny. Má pocit, že se stal vyvrhelem a tak se bohužel chytnul flašky a zapíjí svůj žal. On sice tvrdí, že slaví svátek o který ho obrali, ale my víme své ...
O životě každého z nás. Jsme zahradníci v životě a staráme se o to, aby přátelství (modrá růže), láska (červená růže) a náš život (bílá růže) kvetl co nejlépe, ale stejně nás nakonec čeká jen jediná věc, ať se budem snažit jakkoliv.
Zhaslá jiskra
Báseň, která mi ve školní recitační soutěži vyhrála ocenění za vlastní tvorbu. Nýbrž - nepsal jsem ji sám - bez ní by báseň nebyla básní a smutek smutkem.
Lumír je evidentně tvrdý a nepochybně drsný hoch, pro kterého žádné nebezpečí není víc než dětská hra. Určitě už viděl hodně akčňáků a z nich si nastudoval svůj drsný kukuč. Pokud ho potkáte, radím vám - žádné prudké pohyby a hlavně se mu nedívejte přímo do očí, to považuje za výzvu k boji. Pak budete mít opravdu fakt těžký den ... pokud tedy nejste zubař.
Životní filozofie pana Alexandra není založená na hmotných statcích, ale na duševní sféře. Je to zcela evidentně myslitel a filozof, který ví co ví a pokud to náhodou neví, tak je mu to fuk. A kde se nejlíp probírají otázky řešící tajemna nacházející se mezi nebem a zemí, než v místech, kam vás neomylně zavede neodolatelné a odvěké volání žízně? Pane vrchní, ještě jedno ... ne, radši dvě ... !
579 | Zobrazení: