15 131 literárních děl 3 014 autorů


Nenechávejte lásku napospas citům!
[Holečková Patricie] Další >>

A bylo jaro a slunce hřálo na všechny strany. Zbytky zimy vymizely a půda chytala bronz. Vzbudila se květena a pole nabírala sílu. Osadníci, domorodci, vesničané chopili se náčiní a vyrazili na úhor i v stráň. Všude pohyb a civilizace - ta moderní, příliš daleko. Žádné paneláky, supermarkety a rozvinutý automobilismus. Exhalace ani smog.

Tam v stráních co měnily se v les ani touha po továrnách.

Zemědělství odjakživa plnilo svou funkci svědomitě. Lidé vstřícní, přející.

Kam utíká měšťák? Vždycky pryč do přírody. A hádejte se, když hádanka nestačí. Lidé se asimilují a pak se potkávají. Taková dobře položená chatička někde mezi lesy, kde elektrofikace nezabloudí je místo stálého odpočinku. Všichni takto obnaženi, tráví dovolenou a jsou šťastni. Náš venkovan má náskok, jeho příčina je záměrná a lichotivá.

Však dělíme se na kasty. Jedni to vnímají u druhých to vyvolá nevoli, třetí s úsměvem jde dál.

Chladnější než stroj je pýcha a žárlivost. Taková podnětná poznámka. Nevylučuji že člověk se mění v zájmu zachování svého věku. Staří si zaslouží úctu a mládí veškerou odhodlanost. Však na podzim, když ptáci migrují plníme si sny, které nás sbližují.

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě ? Použij BB-kódy!
Zelené komentáře | Fotka u komentářů