Tak jsem zase jako obvykle
Seděl v okně
Sám, ačkoliv s ní
A dole střepy v tělech ptáků
Už nikam neuletí
Jsem Novák, Anonnym
Rudé červánky na místě hvězd
Mučily bílou
Bolest jsem necítil
Těla ptáků byla promočeně slaná
Od bíločerveného nebe
Kameny jen tiše koukaly
Z okna
Nevěděli co dál
Rudá se pohltila
V ticho
Věcné, výmluvné ticho
Seděl v okně
Sám, ačkoliv s ní
A dole střepy v tělech ptáků
Už nikam neuletí
Jsem Novák, Anonnym
Rudé červánky na místě hvězd
Mučily bílou
Bolest jsem necítil
Těla ptáků byla promočeně slaná
Od bíločerveného nebe
Kameny jen tiše koukaly
Z okna
Nevěděli co dál
Rudá se pohltila
V ticho
Věcné, výmluvné ticho
Hodnocení: 3
(celkem: 9, počet hlasujících: 3)
(celkem: 9, počet hlasujících: 3)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Nepolapitelná | Nemám rád maturanty | O pavoučkovi Sekáčovi, který neuměl tkát pavučinku | Smetiště | O bicykl orli duo nažhaveně