
3 019 autorů

Člověk si časem uvědomí, že nemůže mít v životě všechno, co by si přál. Dva čertíky nenacpete do jedné krabičky, a i kdyby se tam náhodou vešli, pérky se zamotají do sebe a ani jeden nebude fungovat tak, jak má. Proto existují priority… A rozhodnutími, která v životě uděláme, bychom si měli být jisti. Někdy se totiž nedají již ztracené příležitosti vrátit… Někdy naštěstí ještě ano… :-)
I tak to může skončit.
Záhady jsou prostě záhady.
Nechala jsem se inspirovat... Toto se opravdu stalo... pouze ten konec, aby nebyl příliš smutný jsem si upravila podle sebe.
děkuju všem, co vydrží číst až do konce
Já vím, hnusné. Mě se to taky nelíbí.
První a především úvodní část mého povídání o životě studenta alchymie a jeho osudech.O jeho hledání nesmrtelnosti a léku na smrt procházející se v ulicích.
Po několikadenní služební cestě se vracím plný zvláštního očekávání domů. Se svátostnou úctou pokládám ruku na kliku, zastrkuji klíč a pomalým pohybem ruky otevírám dveře....
Není to povídka, jen takové vánoční ohlédnutí.
napadlo mě jednou, když jsem měl dobou náladu :)
Soutěžní dílo
Jak jsem vnímala okolí na Zelném trhu v Brně kdysi na podzim...