stále dokola a pořád stejně :-D
pokus o pohádku
Trochu jsem se zasnila... No co... trochu sentimentu nikdy nikomu neuškodí.
Milí čtenáři, snažil jsem se popsat příběh něčeho tak obyčejného, jako je bota. Jak vypadá svět "při zemi"? Jaké nástrahy na ulicích čekají?.. Možná, že si zítra při obouvání vzpomenete :-)
Člověk si časem uvědomí, že nemůže mít v životě všechno, co by si přál. Dva čertíky nenacpete do jedné krabičky, a i kdyby se tam náhodou vešli, pérky se zamotají do sebe a ani jeden nebude fungovat tak, jak má. Proto existují priority… A rozhodnutími, která v životě uděláme, bychom si měli být jisti. Někdy se totiž nedají již ztracené příležitosti vrátit… Někdy naštěstí ještě ano… :-)
I tak to může skončit.
Záhady jsou prostě záhady.
Nechala jsem se inspirovat... Toto se opravdu stalo... pouze ten konec, aby nebyl příliš smutný jsem si upravila podle sebe.
děkuju všem, co vydrží číst až do konce
Já vím, hnusné. Mě se to taky nelíbí.
První a především úvodní část mého povídání o životě studenta alchymie a jeho osudech.O jeho hledání nesmrtelnosti a léku na smrt procházející se v ulicích.